Vyhledávač

Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie

Historie

Historický vývoj

Název je odvozen od osobního jména Rak s příponou - ová ( vznikl pravděpodobně podle dřívějšího velkého výskytu raků v okolí ). Pečetidlo pochází z roku 1690 a ve znaku má do kříže krojidlo a radlici ( nahoře pod titulem ).I když obec nepatří svou velikostí právě k těm největším, první písemný doložený doklad pochází již z roku 1286. Původně byla založena, jako jedna z mála obcí v tomto kraji, německými přistěhovalci. Další písemné záznamy zmiňují rok 1348, kdy byla dnešní Raková markraběcím lénem ve vlastnictví tří majitelů. Byli to bratři Adam a Bohuslav z Rakových a jejich strýc Ondřej z Krakovce.

rakova

Roku 1374 darovali oba bratři i se strýcem léno v Německé Rakové ( dnešní obec ) a polovinu Moravské Rakové (dnešní sousední obec Rakůvka ) s podlužním dvorem markraběti Joštovi, který svůj podíl přenechal Pračkovi z bouzova. Obec po neustálých změnách majitelů, kdy mimo jiné byla na čas i součástí laškovského panství, přešla roku 1625 do rukou svobodného pána Adama Bessa z Vrchlesů a Olešné. Kolem roku 1631 byla prodána augustiniánskému klášteru Všech Svatých na předhradí olomouckém, jenž v roce 1661 získal panství laškovské a Rakovou připojil v roce 1669 k němu. Tehdy byla v obci tvrz, podlužní dvůr, vinopalna, pivovar a poblíž i vodní mlýn. Pivo se v pivovaru nejdříve vařilo z pšenice tzv. bílé, těžké, později již z ječmene tzv. lehké, červené. jediná chmelnice v panství byla právě v Rakové a např. roku 1720 dávala až 100 měřic chmele. V roce 1784 byl augustiniánský klášter zrušen a laškovské panství i s Rakovou, stejně jako ostatní okolní panství, bylo přiděleno Náboženskému fondu. Z panství byl vytvořen správní celek, jenž spravoval vrchní, sídlící v Konici. Dřívější užívaný název obce - Velká Raková byl na žádost obecního zastupitelstva v roce 1922 změněn na Raková. V roce 1928 přešla obec pod politický okres Litovel a soudní okres Konice.

Dějiny obce Raková u Konice

První zmínka o obci je z roku 1276, avšak písemně byla doložena až o deset let později.
Raková byla markraběcím lénem a původní název dostala podle zakladatele Raka, nebo prý za to může četnost raků v potoce.
Raková leží v mírných svazích Českomoravské vysočiny 400 m nad mořem.
Málo kdo ví, že v 15. století měla Konice nad blízkým okolím, tedy i nad Rakovou hrdelní právo, ale žádný oběšený z naší vesnice není písemně doložen.
Roku 1622 jsme byli připojeni k Vilémovu Janem Staroveským a o dva roky později naše vesnička jen kvetla.Ve vlastnictví jsme měli pivovar, tvrz, podlužní dvůr, vinopalnu a patřil nám i mlýn na Pilavě.
Pivo z našeho pivovaru se dováželo do Kláštera všech svatých a do klášterních vsí „v té době do Pěnčína a Budětska“. Tvrz zanikla roku 1642, kdy byla Raková vypálena Švédy.
18. století bylo pro naši obec velmi pestré. Například tehdejší starosta několikrát nezapsal všechny pozemky, aby z nich nemusel platit daně. Když se mu na to přišlo, přivlastnila si vrchnost tyto pozemky a starosta dostal 25 ran holí. Pět let na to žádá Raková císaře Josefa I. o navrácení těchto pozemků a ulehčení roboty – obci bylo vyhověno.
Roku 1825 koupil Laškovské panství tedy i Rakovou František Kolář, který se doslechl, že se na našem území těžilo zlato a stříbro. S drahými kovy nepochodil, ale přesto zbohatl. Vykácel naše lesy a začal obchodovat s pokrývačskou břidlicí, které je u nás dostatek.
V té době u nás žil v části obce zvané Na Dolech uhlíř. Žena mu umřela a on zůstal sám s krásnou dospívající dcerou. Dcera se chtěla vdát za syna bohatého rolníka z Pěnčína. Starý, osamělý otec však nechtěl  zůstat sám a svatbu dceři vymlouval. Ona si  nedala říct. Otec ale také trval na svém, jednou se rozzuřil, že dívku tak prudce udeřil, že upadla a zlámala si vaz. Starý uhlíř si uvědomil jak strašný čin spáchal a vzal si život. A tak v Rakové byli místo veselky dva pohřby.
Koncem 19. století dva sousedé Viktorín Kovář a Josef Zatloukal sestrojili sečkovici na řezanku. Byli pozváni do Rakouska, aby tam sestrojili její kopii.
Roku 1896 byla na místě dřevěné zvonice postavena škola. První vyučování začalo 1.2.1897. Od roku 1971 budova školy sloužila jako kulturní dům a po přestavbě je zde od roku 1988 Mateřská škola, kterou nyní navštěvuje kolem 40 dětí z Rakové a okolí.
Roku 1918 se začala budovat silnice v obci. Roku 1925 začal jezdit první autobus.
V roce 1938 byla provedena elektrofikace obce. Ve stejný rok se k nám nastěhoval známý grafik, malíř a sochař Vladimír Pukl, který se zde chtěl schovat před Němci.
4. srpna 1948 byl do obce zaveden telefon.
V roce 1947 měla být Raková připojená k Bohuslavicím, občané to tehdy odmítli. Raková patřila pod Bohuslavice až od roku 1980. Od roku 1991 je obec znovu samostatná.
V roce 2001 se obec plynofikovala.

Raková u Konice je moderní malá vesnička s rekonstruovaným hřištěm na fotbal a nohejbal. Na hřišti je i taneční parket se vším vybavením pro pořádání tanečních zábav a kulturních akcí. V obci je hospůdka, obchod se smíšeným zbožím, knihovna, kaplička.
V okolí je krásná krajina a les.

 V květnu 2004 zpracovala jako svou studentskou práci slečna Petra Zaoralová.

pamětní list